Hlavním cílem poměrně chladné pondělní výpravy bylo pouštění draků kousek na poli za Slavičím hájem. Ač byl den velice studený, odpolední sluneční paprsky nám krásně osvětlili okolní barvitou přírodu a alespoň trochu nás zahřály. Cestou kolem Pískováku jsme si prohlíželi kachny a hlavně nutrii, která připlavala velmi blízko ke břehu a nechala se ochotně krmit od místních dam. Přitom jsme mohli dobře sledovat její obratné přední tlapky, jak držela suchý rohlík a chvílemi odhalila i své oranžové hlodavé zuby. Původem je toto zvíře z Jižní Ameriky a u nás je chováno na farmách zejména na maso. Ve volné přírodě se vyskytuje po útěku ze zajetí a při dostatku potravy je schopná přežít i tuzemskou zimu. Pověděli jsme si také o ondatrách (ze Severní Ameriky), bobrech a jejich vzájemných odlišnostech ve stavbě těla. U rybníka jsme si zahráli listové domino, řekli jsme si, který list ke kterému stromu patří a ukázali jsme si větvičku z kaliny obecné a z jedlého kaštanu.
Pak už jsme spěchali za Slavičí háj na pole, děti už se nemohly dočkat slibovaného pouštění draků. Nakonec úspěšně vzlétla většina přinesených létavců. V křoví jsme nalezli ptačí hnízdo (jak jinak než s provázkem:-) a na schůzce jsme si také dobře prohlédli ptačí lebku, kterou děti našly a přinesli ukázat. Kdo zrovna neřídil draka, posilňoval se čerstvými jablky z přilehlého sadu případně tvrdým pečivem doneseným původně pro kachny. Děti si také mohly prohlédnout velký stativový dalekohled a vyzkoušet, jakým způsobem se s ním pracuje. Na rozloučenou s námi se nad Zvolínkem proletěly dvě volavky popelavé.
