Schůzka

V pátek 7. února foukalo, bylo šedivo a teploměr ukazoval tři stupně nad nulou. Vydali jsme se se třinácti dětmi čistit budky ve Slavičím háji. Žebřík nám zapůjčil opět zahradník Pavel Kverek, za což velmi děkujeme! Na jívě u cesty, kde je první hnízdní budka, nás překvapila poupata kočiček. Uvnitř budky byly zbytky po úspěšném hnízdění sýkor. Také ve stojanu informační tabule na okraji Slavičího háje úspěšně hnízdily modřinky. Při vjezdu na louku byla jedna stará budka na zemi. Odstranili jsme ji a do keřů naproti jsme do vidlice větví umístili jinou, novou. Doufejme, že její nabídku ptáci využijí už letos.

Na vrbě nás čekalo další překvapení v podobě zajímavého materiálu, který vrabci využili k vystlání budky. Bylo tam peří ze strakapouda, od prachového, přes pírka z bříška, tuhá ocasní, ze křídel a hlavně jasně červená pírka z hlavičky. Zřejmě někde zahynul a příroda se opět postarala, aby nic nepřišlo nazmar. Na osice u potoka hnízdili v budce vrabci, nepoužili prakticky nic jiného než pár pírek a kousky rákosu. Na třešni v zatáčce bylo čištění také s překvapením. Na vršku hnízda seděl mrtvý vrabec polní. Zbyla z něj jen lehounká kostřička pokrytá peřím. Na třešni v sadě zase hnízdili vrabci. Jednu ze dvou polobudek umístěných u potoka jsme odstranili kvůli opětovnému nevyužití.

S dětmi jsme si povídali o hnízdění dutinových ptáků, o tom, jak se dospělé sýkory musí ohánět, když krmí mladé. Ukázali jsme si dva typy budek, které se lišily jak způsobem upevnění ke stromu, tak dalšími konstrukčními detaily. Jedna se čistila seshora střechou, druhá se otvírala přední stěnou.

Děti samozřejmě vyzkoušely vše, co pobyt v přírodě nabízí: krtiny, skákání přes potok, lezení, chůzi po příčlích položeném žebříku. Dokonce nasbíraly i pytel odpadků.

Fotogalerie: https://photos.app.goo.gl/mBUts5V8XrMgijr79