Schůzka Červenský rybník

V pátek 9. února jsme odevzdali v infocentru oba hmyzí domečky, vyplněné recyklovanými děravými cihlami ze sběrného dvora, dutými stébly, prázdnými ulitami, děravými oblázky z mořské pláže a dalším přírodním materiálem. Určitě si najdou brzy své nové obyvatele ve volnočasovém areálu V Břízkách.

S dětmi jsme pak pokračovali k Červenskému rybníku vyčistit sýkorníky. Jediná budka, která nesla známky úspěšného vyhnízdění, byla ta poblíž tabule stezky č. 4. V dolním cípu lesíka je další, zničená strakapoudem. Prokloval se těsně pod oplechováním vletového otvoru. Budka na borovici Na Vyhlídce zůstala neobsazená, stejně jako nová, loni instalovaná, v horním cípu lesíka. Cestou jsme obdivovali pařez pokrytý slizovkou práškovitou, kterou řadíme mezi hlenky. Na dřevěné lavičce s vyhlídkou na rybník byla další hlenka s podivným názvem: vlčí mléko červené. Hlenky jsou zvláštní, barevně výrazné slizovité útvary, jež jsou tvořeny bakterií s mnoha jádry. Tvoří samostatnou skupinu, jelikož nespadají ani pod živočichy, ani pod rostliny. Co je však ještě podivuhodnější, mají schopnost pohybu, takže se po vlhkém dřevě pomalu přesouvají.

Po trase stezky jsme posbírali pytel odpadků, nejčastěji plechovky od nápojů a plastové lahve. Odpad jsme umístili do kontejneru s komunálním odpadem v Tovární ulici.

Zajímavá pozorování poskytnul i kmen s pobytovými stopami strakapouda nebo sedátko z pařezu olše, kde děti počítaly jeho stáří podle letokruhů (cca 40 let).

Na zpáteční cestě jsme si v příkopu prohlédli mrtvou lišku, kterou srazilo auto. Měli jsme štěstí, že nepršelo, poprvé po dlouhé době dokonce z mraků vykouklo sluníčko.