Schůzka – promítání a přednáška o motýlech

Přednáška o motýlech s RNDr. Antonínem Kůrkou

V pátek 24. ledna ve 13 hodin jsme se sešli v modulových učebnách k přednášce s promítáním na krásné téma o motýlech. Dověděli jsme se, že na Zemi je dosud známo 180 000 druhů motýlů, ale další čekají na své objevení. Jedná se například o druhy žijící skrytě v deštných lesích, z nichž některé jsou velké jenom pár milimetrů. V ČR žije cca 3500 druhů, přičemž většina jsou noční motýli, říkáme jim obecně „můry“. Existují však mezi nimi i takové, které létají za dne, například všudypřítomná hnědá můra kovolesklec gamma.

Protože polovinu obecenstva tvořily děti, pan Kůrka přednášku prokládal mnoha otázkami, aby udržel jejich pozornost. A tak jsme společně došli ke zjištění, že motýli patří do velké skupiny hmyzu, kam ale nemůžeme zařadit například klíště, jež patří mezi pavoukovce.

Probrali jsme vývoj motýla od vajíčka přes larvu a kuklu až k dospělému jedinci. V této souvislosti jsme se zastavili u modrásků, jejichž vývojový cyklus je vázaný na speciální rostliny, třeba krvavec toten nebo hořec křížatý, kterými se jejich larvy živí. Housenky pak z živných rostlin spadnou na zem, kde je díky feromonům najdou mravenci. V domnění, že se jedná o mravenčí larvy, je zanesou do mraveniště. Tam se modrásci celou zimu krmí, než se zakuklí. Když se motýl vylíhne, musí stihnout opustit mraveniště dřív, než jej mravenci objeví, protože by tentokrát posloužil za potravu svým hostitelům on.

Motýlí téma jsme rozebírali ze všech stran: kde motýli žijí, čím se živí, zda existují draví nebo jedovatí motýli, jací zástupci jsou největší, jací nejtěžší… Zastavili jsme se u škodlivých druhů, zavíječů moučných, čokoládových, voskových či paprikových; u molů šatních, čalounových nebo kožešinových. Škodliví motýli netropí neplechu jen v domácnostech, ale i v přírodě, například bělásek zelný, můra zelná nebo vílenka leknínová, jež škodí na porostech vodních rostlin.

Správně jsme dokázali odpovědět na otázku, co dělají motýli v zimě. V této souvislosti jsme se dostali k délce života motýlích dospělců. Z našich je nejdéle žijícím žluťásek řešetlákový, který jako dospělý jedinec žije od července do června. Přitom některé druhy žijí ve stádiu dospělce pouze několik dní. Existují i stěhovaví motýli, kteří létají na podzim za teplem a na jaře se vracejí.

Z našich motýlů je to třeba babočka bodláková, z cizokrajných monarcha stěhovavý, ten přelétává v milionových hejnech ze Severní Ameriky do Mexika.

Ke konci besedy pan Kůrka promítal snímky motýlů ze všech koutů světa, kde je fotografoval. Podivovali jsme se nad tvary a barvami housenek, křídel dospělých motýlů a můr, nad tykadly samečků bekyní, kteří s nimi dovedou najít samičky na vzdálenost několika kilometrů. Na Sicílii žije bourovčík toulavý, jehož housenky přebývají ve velkém vaku. Za nějaký čas vak opustí, napadají na zem, utvoří ze svých těl živý provázek tak, že jedna leze těsně za druhou.

Mezi některými druhy motýlů existuje sezónní dvoutvárnost, třeba u babočky síťkované, naší nejmenší babočky. Každá ze dvou generací, ze kterých se během jednoho roku stanou dospělci, má odlišnou stavbu těla a jiné zbarvení.

Neopomněli jsme ani oblíbené otakárky a okáče. Díky nejnovějším poznatkům genetiky se poslední jmenovaní teď řadí k babočkám.

Na závěr jsme pro děti připravili několik otázek, abychom zjistili, co všechno si zapamatovaly. Opět nás mile překvapila úroveň jejich znalostí. Za odměnu si odnášeli motýlí samolepky, pexesa a omalovánky.

Těšíme se s panem Kůrkou na viděnou na nějaké další zajímavé přednášce, příště třeba o cestování po krásách Mladoboleslavska.

FOTKY

Zde je odkaz na galerii fotek Zdeňka Plešingera