Za sovím houkáním

Dnes večer jsme se účastnili první akce ZO ČSOP Klenice ze série Setkání s přírodou. Sešli jsme se v Sedmihorkách ve velmi hojném počtu, odhadem nás bylo asi 60. Pan vedoucí Vít Preisler nás zavedl do klubovny, kde jsme si nejdříve v teple vyslechli o našich sovách přednášku. Kde je můžeme potkat, jak vypadají, jakou mají stavbu těla. Mohli jsme si prohlédnout soví vývržek a na vlastní kůži zkusit, jaký je rozdíl mezi labutím a sovím peřím. Potom jsme poslouchali, jak se která sova ozývá a zkoušeli jsme zvuky napodobit. Pan vedoucí vybral nejlepší z nás, abychom pak v lese nehoukali všichni…A mohli jsme se vydat na cestu. Už byla tma jak v pytli a celá skupina bez svícení musela dojít potichoučku pod skály, kde sovy rády bývají. Na to, kolik nás bylo, jsme zůstali velmi tiší. Zkoušeli jsme sovy přilákat našimi zvuky, ale nepodařilo se. Až při zpáteční cestě mohli šťastnější z nás slyšet puštíkovo volání. Přesto, že jsme žádnou sovu neviděli a v přírodě téměř nezaslechli, večer jsme si užili. Důvodem k tomu, že sovy nehoukaly tak aktivně jako jindy (den před tím se prý ozývaly pěkně), byl zřejmě silný vítr, který přetrvával celý den a utišil se až k večeru a sovy větrné počasí nemají moc rády.