Po dlouhé době nepršelo, a tak jsme strávili příjemné májové odpoledne u tůněk na Rohatsku. Cestou tam jsme se svezli autobusem, zpátky do Bousova jsme se vraceli pěšky. Cestou jsme si ukazovali různé rostliny a děti hádaly jejich názvy (pryšec, přeslička, trnka, třešeň, janovec metlatý ap.). Ukázali jsme si rozdíl mezi trávami psárkou a bojínkem. Podívali jsme se ke studánce Na Horách, kde jsme před 5 lety zasadili keře jedlých bobulovin. Jsou z nich už velké rostliny. Josty, rybízy a aronie právě kvetou.
U tůněk jsme si pověděli o čolcích a žábách, které se u nás vyskytují, prohlédli jsme si obrázky v atlasech a určovacích klíčích a pak jsme vyrazili k vodě. Podařilo se nám odchytit samičku čolka obecného, nymfu vážky, pavouka lovčíka, spoustu pulců skokanů štíhlých, dvě larvy chrostíků s domečky, mandelinku topolovou. Čolků jsme viděli hodně, převážně obecných, ale také nejméně dva velké.
Na schůzku 7. 5., která byla první po velmi dlouhé době, kdy se schůzky konat nemohly, dorazilo 10 dětí. Prošli jsme se kolem Pískováku, Žbelíčku a Podlesáku až k lipám svobody. Cestou jsme slyšeli zpívat hned několik slavíků, povídali jsme si o vývoji ptačího vejce, o důležitosti minerálu, jakým je vápník, a kde se nachází i v lidském těle. Viděli jsme hnízdící labutě, kachny, lysky, dravce i drobné pěvce. Část skupiny vyděsila srna, která vyběhla z rozkvetlých trnek přímo na cestu. Poblíž čapího hnízda nám čáp přelétl nad hlavami. Objevili jsme také uhynulého samečka ještěrky obecné. Nakonec jsme uspořádali dobrovolnou ochutnávku jarních bylin. Kdo chtěl, mohl ochutnat květy hluchavky, listy pampelišky, kopřivy a lžičníku. Děti také poznávaly rozmarýn, šalvěj, levanduli a další zapěstované byliny. Někteří našli úlomky polodrahokamů na cestě vysypané štěrkem.
Na lokalitě rostly a kvetly všechny druhy: okrotice, vemeník, bradáček, vstavač nachový i hlístník hnízdák. Cestou jsme viděli kvetoucí krtičník, dokvétající konvalinky a na lokalitě také spoustu medovníku meduňkolistého. Po cestě k lesu jsme natrefili na pářící se slepýše.
Vyrazíme do Slavičího háje vyčistit budky a posbírat odpadky……
V pátek 14. 2. jsme za proměnlivého počasí vyrazili na Rohatsko ke studánce a tůňkám. Vyčistili jsme dvě hnízdní budky po úspěšném hnízdění. Jeden sýkorník měl poškozená dvířka, proto jsme jej vyměnili za nový. Starý sýkorník si vzal jeden šikovný chlapec domů, že ho opraví a vyvěsí v Bechově. Kluci byli velmi šikovní v práci se žebříkem, kladívkem a ostatními nástroji. Lenka měla připravené aktivity s kartičkami obojživelníků a jejich snůšek. Potom jsme se vydali k tůňkám. Vzhledem k teplému počasí jsme vyhlíželi skokany štíhlé nebo jiné žabky, ale ještě vidět nebyli. I u tůněk jsme vyvěsili jednu novou hnízdní budku.
Dnes jsme vyrazili do Ekocentra Zahrada v Mladé Boleslavi se staršími dětmi. Stejný výlet jsme absolvovali o týden dříve i s menšími dětmi, ale nyní bylo o poznání tepleji. Vlak nás dovezl před Bondy a odtud jsme se pěšky vydali do Zahrady. Tam nás již očekávala paní chovatelka Zuzka, která nás areálem provedla. Děti byly opravdu pozorné a hodné, a tak jsme toho stihli spoustu vidět a poznat. Nejdéle jsme se zdrželi v pavilonu u plazů a obojživelníků, hezkým zážitkem bylo i krmení morčat. Méně hezkým zážitkem bylo, když tatáž přemnožená morčata ležela v jiných klecích jako potrava pro dravce. Fretka Fredy se opět nechala všemi obdivovat a chycený šváb nám ukázkově předvedl vrčení, které vydává, když je ve stresu. Děti zaujaly i téměř zralé citrusy a fíky ve skleníku a nejraději by je otrhaly. Na závěr jsme si pochutnali v kavárničce na oplatkách a hbitým tempem vyrazili zpět. Ve vlaku si děti krátily čas přírodními „motanicemi“.
Prvního listopadu se sešlo 13 dětí na „stopovací“ schůzku. Od koupaliště k Červenskému rybníku bylo na trase pečlivě schováno 6 úkolů s přírodovědnou tématikou (určování plodů rostlin, listů tří druhů javoru, polodrahokamů, určování požerků, peří strakapouda, sojky a kachny, vyplnění pracovního listu zaměřeného na plody stromů). Na sedmém stanovišti děti objevily poklad-krabici bonbónů. Posilnili jsme se teplým čajem a prozkoumali jsme obnažený břeh rybníka, který se chystá na výlov. Našli jsme několik ulit a lastur. Na břehu pak velké množství lišejníku-pukléřky islandské. Na zpáteční cestě jsme si u tabule s kapřím tělem zopakovali rybí anatomii. Naši malí rybáři vnesli zajímavé téma: proč dravé ryby nemají plynový měchýř? Samozřejmě jej při svém způsobu života nepotřebují. Ale zeptáme se při zítřejším výletu do střehomských sádek pana porybného.
V pátek 4. 10. jsme se vydali na průzkum bývalé štěrkopískovny v Obrubech. V Přepeřích se k nám přidal přírodovědec pan Preisler. Poutavě dětem vyprávěl o dobách, kdy tudy protékala řeka Jizera a nanesla vrstvy jílu a písku, ve kterých lze nalézt kameny až od Železného Brodu nebo Nové Paky. Potom už všechny opanovala lovecká vášeň a pan Preisler byl v neustálém obležení tazatelů, co že to vlastně našli… Výsledek nás všechny příjemně překvapil: acháty, chalcedony, křišťály, červené i zelené jaspisy, karneoly. Na jednom kamínku dokonce i zkamenělé rostlinky. Také počasí nám přálo, bylo chladno, pod mrakem, ale rozpršelo se až těsně po návratu z výpravy.
