Pátek 8. 12. jsme se skupinou starších dětí strávili vánoční dílnou. Cestou od školy jsme se zastavili v zahradě knihovny, kde jsme v námi instalovaném krmítku doplnili semínka slunečnic. Připomněli jsme si náš říjnový výlet do Josefova a Jaroměře, kde jsme krmítko kupovali…
U Pavly jsme se pustili do přípravy surovin na výrobu pečeného čaje. Na koho nevyšel nůž a prkénko, přesunul se do zimní zahrady. Tam s Lenkou vytvářeli vinuté svíčky ze včelího vosku. Všechny děti byly velmi pilné a prostřídaly všechny činnosti. Někteří kluci byli velmi šikovní v krájení jablek a všem se podařila spousta krásných svíček.
Na příští schůzce všichni dostanou vánoční balíčky s pečeným čajem, svíčkami a perníčky.
Tento pátek společně strávíme v podkrovních prostorách městské knihovny. Na programu bude povídání a promítání o obojživelnících, představení jejich života, způsobu ochrany, malá soutěž a další….Program povedou zkušení lektoři Muzea přírody Českého ráje.
V pátek 13. 10. jsme si dali za cíl shrabání a úklid trávy z Hořečkové loučky ve Vlčím Poli. Ve 13 hodin jsme vyrazili od školy. Za Bousovem jsme udělali první přestávku na pití a první hádanku. Děti hádaly, jak se jmenují dva druhy netradičního ovoce podle ukázek plodů (mišpule, kdoule). Měli jsme s sebou káru dvoukolku, na které se vezly hrábě, rukavice, termosky s čajem a operativně i nejmenší děti.
Cesta na loučku byla hodně bahnitá. Nejdříve jsme si zopakovali, jak hořeček vypadá-bylo tam ještě několik exemplářů, ukázali jsme si i velmi drobná semínka. Pak jsme se vrhli na hrabání, kdo neměl hrábě, nosil kupky shrabané trávy a za chvíli bylo hotovo.
Ještě jsme stihli stopovat divočáky až do lesa, poskládat puzzle rozkvetlých hořečků a zahrát si hru s ornitologickou tématikou. U autobusové zastávky jsme objevili živou sršeň, kterou jsme si důkladně prohlédli a nafotili. Mírně překvapený pan řidič svolil naložit jeden kočárek a 25 dětí s hráběmi a všechny v pořádku vyložil v Dolním Bousově. Počasí nám přálo, a tak se prodloužená schůzka vydařila.
Přes trochu aprílové počasí jsme vyrazili na plánované dosazování stromků a keříků ke studánce Na Horách nad Rohatskem. Akce se účastnilo 25 dětí. Dosadili jsme muchovník, mirabelku, dřín a dvě lísky. Pověděli jsme si o hnízdních budkách, vyčistili jsme tři, které jsme před rokem a půl rozmístili v lesíku kolem studánky. Ptačí budku mohou využívat i jiní tvorové. Kromě hmyzu třeba i plšíci a plši. Ukázali jsme si je v knížce na obrázcích a řekli si o nich spoustu zajímavostí, včetně praktických ukázek lískových oříšků rozkousaných plšíkem, veverkou a myšicí.
Prohlédli jsme si hmyzí hotel a vysvětlili, které druhy v něm nacházejí útočiště. Na drátek jsme navlékali barevné listí z třešní, dubů, javorů…do velikého věnce.
Nakonec měly děti za úkol najít klacek, který bude měřit přesně půl metru. Donesené kousky Lenka měřila metrem. Ukázalo se, kdo má nejlepší odhad. Starší kluci už si dokázali pomoci mírami na lidském těle (palec, loket…).
Pěší cestou do Bousova jsme viděli množství housenek přástevníka medvědího. I nejmladší chodci trasu dobře zvládli a všichni si podzimní výšlap pěkně užili.
První schůzka Přírodovědného kroužku v novém školním roce proběhla tradičně Na Bakovce. Už od mlýnského náhonu jsme pozorovali množství pavouků a jejich sítí, na ně jsme se dnes chtěli zvláště zaměřit. Děti se střídaly a smýkali síťkami hmyz, úlovky jsme vysypávali na bílou plachtu, a snažili se určit, co jsme vlastně chytili…
V trávě jsme polapili množství ploštic, křísů, českých sedmitečných slunéček, kněžic a samozřejmě pavouků. Podle atlasů jsme se snažili je rozlišit a blíže určit.
Zahráli jsme si seznamovací hry, protože v kroužku je letos hodně nových tváří. Během krátké přeháňky se děti vystřídaly u hmatové hry (měly za úkol určit jen hmatem, jakých 5 přírodnin je ukryto v sáčku). Nakonec si zkusily se zavázanýma očima pohyb po pavoučí síti (hmataly napnutý provázek).
Po konzultaci s dětmi jsme se dohodly, že ještě nemají dost výletování a na naši poslední schůzku vyrazíme společně na Radouč do Mladé Boleslavi. Jedná se o velmi zajímavou lokalitu, která je vyhlášena Národní přírodní památkou. Využijeme i pracovních listů, které připravili členové ČSOP Klenice. Sraz je ve 14:55 na nádraží v Dolním Bousově (jedeme vlakem 15:07 do Debře po málo využívané trati přes Bakov) a návrat v 18:58 tamtéž. S sebou možno vzít nějaký zdravý pamlsek pro sysly….
Dnes 7.6. jsme prošli trasu nové naučné stezky, která se bude slavnostně otevírat 11.6.2017 v 15 hod. a zároveň bude probíhat i dětský den. Cestou jsme se zastavili u listů javoru a pověděli jsme si, jak snadno rozlišíme mléč od klenu. Prohlédli jsme si mrtvého krtka, ploštice, nachytali jsme do smýkaček zajímavý hmyz – kněžice, kobylky, můrky a dokonce i klíště. Posbírali jsme odpadky, po pytlácích jich je vždycky dost
Do planktonky jsme ulovili okružáky, plovatku, znakoplavky, nitěnky a vírníka. Pytle s odpadem jsme vyvlekli z lesíka na cestu, kde ho multikára snadno naloží. Osvobozená kárka se stala zdrojem zábavy, děti se předháněly, kdo se poveze a kdo bude kárku tlačit. Všichni se už těšili na oficiální otevření stezky a dětský den.
Dnešní schůzka byla velmi netradiční. Paní Laďka Dlouhá přivezla velké množství zajímavých hudebních nástrojů. Nejlepší na nich bylo to, že na ně může hrát každý, i hudební analfabet. Postupně jsme si rozebrali fujary, dřívka, bubínky, hromozvuk, dešťové hole, tibetské misky, zvonky, kambaly, žáby a brumle. Každý si sám nejdřív nástroj vyzkoušel, a pak jsme podle instrukcí paní Dlouhé hráli všichni dohromady. Každý postupně vystřídal asi tři různé nástroje. Podle usmívajících se tváří a rozzářených očí jsme usoudili, že se všem program velmi líbil.
Schůzka byla společná pro mladší i starší děti, výlet do Havlíkova dvora, soukromé farmy v Oseku u Sobotky, kde chovají masné plemeno hovězího dobytka Aberdeen Angus.
Vyrazili jsme vlakem do Sobotky a odtud jsme procházkou přešli do Oseka. Pan Havlík nás už čekal a provedl nás celým dvorem a pastvinou. Cestou nám dával zajímavý výklad. Dověděli jsme se například, co ho vedlo k založení chovu. Důvodem bylo, že moc rádi grilují a nemohli sehnat maso, které by jim chutnalo. A chovat dva kusy se nevyplatí, proto rovnou celý chov. K dnešnímu dni je na farmě asi 110 kusů hovězího dobytka. Jeden plemenný býk, stádo mladých a starších jalovic, mladí býčci určení na porážku a stádo krav s čerstvými telátky, které tráví léto na pastvině. Viděli jsme krávu s teletem, které se narodilo teprve včera. Všechny prostory byly čisté, vzdušné, plné světla. A dobytek byl očividně spokojený. Součástí dvora je prodejna hovězího masa z vlastního chovu. Můžete zde ochutnat i pravý hamburger.
26.4. jsme se sešli v podkroví knihovny a infocentra, abychom si poslechli povídání o motýlech doplněné krásnými fotografiemi. Přednášejícím byl pan Antonín Kůrka, odborník na slovo vzatý, který se zabývá hmyzem (zvláště pavouky) celý život. Napsal například Atlas pavouků České republiky. Jeho vyprávění bylo poutavé a zajímavé i pro naše malé neposedy. Dověděli jsme se například, kolik druhů motýlů žije v ČR (3500), a celosvětově (180000), a že je to hned po broucích nejpočetnější skupina bezobratlých. Všichni jsme poznali něco nového: například to, že existují motýlí upíři, kteří sají krev či slzy ostatních živočichů. Většina motýlů se sice živí nektarem, ale jsou i tací, kterým stačí exkrementy nebo pot savců. Také byly zajímavé informace, co se děje se zakuklenou housenkou: všechny tělní tekutiny se rozpustí na jakousi kaši, a kmenové buňky pak řídí tvorbu úplně odlišného motýlího těla, které už původní housence není vůbec podobné…
Na konci besedy byl prostor pro zvídavé dotazy a pak jsme se ptali zase my dětí – za správné odpovědi děti dostaly samolepky motýlů a můr. Všem se odpoledne strávené promítáním a povídáním moc líbilo!