Sešli jsme se brzy ráno v počtu 14 dětí + Lenka s Pavlou. Nejprve jsme se přepravili z Bousova do Sobotky, odkud jel autobus přímo do Vrchlabí. Tam jsme dorazili v 9 hodin a program v KRNAPu byl plánovaný od deseti hodin. Ve volné hodince jsme si prošli část zámeckého parku s krátkou geo stezkou kolem rybníčku. Nakoukli jsme do voliér, kde bydlí handicapovaní dravci – káňata a motáci, nakoupili jsme si drobnosti v místním infocentru a hurá do Krtka.
Krtek je přezdívka pro architektonicky velice zajímavou budovu, která byla zprovozněna v roce 2013 a sídlí zde Krkonošské centrum environmentálního vzdělávání (více o budově Krtka zde). Budova je z větší části skrytá pod zemí a splývá s okolním prostředím. Po uvítání a krátké prohlídce prostor (aby děti věděly, kde je WC, šatny…) jsme byli uvedeni do posluchárny – učebny. Vypadala jako moderní učebna vysoké školy a byla vybavena kvalitní technikou. V předu auditoria bylo obří promítací plátno a pultík pro přednášejícího a směrem nahoru v řadách sedátka se stolky. U každého místa bylo i světýlko a zásuvka pro notebook, sklápěcí sedátka měla i podsedáky pro pohodlné sezení.
Hlavním tématem našeho dopoledního programu byl skorec vodní (Cinclus cinclus). Pan Daniel Bílek, odborník na tyto pěvce, nás v zajímavé přednášce seznámil s nejdůležitějšími charakteristikami a vlastnostmi tohoto zajímavého ptáka, který se celoročně na horním Labi vyskytuje a loví drobné larvy hmyzu pod vodou i kolem vody. Po promítání a teoretické části jsme vyrazili nejprve ke krmítku v parku, abychom se se zapůjčenými dalekohledy naučili zacházet. Viděli jsme drozdy, stehlíky, pěnkavy jikavce a dlaska. Pak jsme pokračovali k blízkému Labi pozorovat skorce přímo v jejich přirozeném prostředí. Několik se nám jich podařilo zahlédnout, i když častěji se nám k pohledu nabízeli konipasi horští nebo jejich příbuzní konipasi bílí. Nakonec děti dostaly na památku jednoduché stolní hry o skorci vodním a samolepku s tímto pěvcem.
Následovala obědová pauza a po ní jsme pokračovali programem v klášterní zahradě. Pomohli jsme odnosit na hromadu větve, kterými byly přikryté přes zimu rostliny na velkých čtvercových vyvýšených záhonech – rastrech. Pak jsme v zámeckém parku obdivovali zajímavé stromy – zmarličník japonský, lyrovník tulipánokvětý, druh japonského javoru a korkovník. Děti měly také pohybově vědomostní hru, kdy v pěti družstvech hledaly osm kousků puzzle a skládaly z nich ptačí druhy, které v Krkonoších žijí (tetřívek, křivka, skorec, slavík modráček tundrový a kos horský). Také jsme dostali pracovní listy, kde jsme měli vyhledat chyby v potravním řetězci (např.: had nežere ježka, střevlík nežere brhlíka atd).
Následoval zlatý hřeb programu – mikroskopování. Bylo akorát 14 míst s mikroskopy, takže každý měl svůj. Přístroje byly velmi kvalitní. Děti si samy připravily preparáty pomocí sady nástrojů – kapátka, jehly a pinzety. Nejprve pozorovaly úlomek větvičky rašeliníku, aby zjistily, jak je vnitřně uzpůsoben k nasávání vody. Druhý pokus spočíval v pozorování „výtlaku“ z rašeliníku. To jsme nevěřili, kolik různých jednobuněčných i vícebuněčných organizmů uvidíme a jak se aktivně budou v preparátech hýbat! Děti si je zakreslily na připravený protokol o pozorování.
Než jsme se rozloučili, každý dostal pěkný zápisníček s tužkou, reflexní pásek, náramek a komiks s krátkými příběhy z Krkonoš. Do kroužku jsme dostali jednoduché určovací klíče na české orchideje, drobné vodní živočichy, půdní bezobratlé, kameny a horniny, lišejníky, byliny, luční květiny a počasí (typy mraků…) a další typy jednoduchých stolních her.
Výlet se nám moc vydařil, všem se líbil program a i cesta ubíhala celkem rychle a bez komplikací. Děti byly pozorné a jistě si odnesly spoustu zajímavých dojmů a informací. Shodli jsme se, že se do Krtka zase v příštím roce vydáme a vyzkoušíme další z nabízených programů.
