Na přelomu letošních prázdnin byl ukončen posledním odchytem 3. ročník vyzkumu ptactva Červenského rybníku. Kroužkovací akce je součástí mezinárodního projektu a rybník veden pod registračním číslem 21. Pro oblast prestižni akce již byla v Bousováku představena v roce zahájení, od té doby však Klenicí uběhlo dost vody k tomu, aby se udály věci nové. A jak už to chodí – zatimco některé posunuly téma blíže poznání, jiné přidaly otazníků. Je tomu tak proto, že i místní příroda prochází určitým vyvojem, ovlivňována řadou faktorů, oteplování klimatu nevyjímaje. A protože i tady všechno souvisí se vším, má také ptačí společenstvo značně plastickou podobu.
Za tři roky trvání bylo uskutečněno 27 odchytů (po jednom v každé dekádě), trvajících 6 dopoledních hodin. Dvě linie lehkych sítí, postihujících oba typy biotopů (rákosinný a křovištní), dosahují součtem předepsané délky 70 metrů. U opeřenců je po označení
kroužkem provedeno měření délky křídla, běháku, rýdováku a hmotnosti, sledovány jsou tukové zásoby, probíhá sběr klíšťat k vyšetření na boreliózu. Často je pořizována fotodokumentace. Odchytové místo navštívila řada zájemců, snad nejdále k němu měla studentka z Anglie. Doposud bylo okroužkováno přes 700 opeřenců, převážně pěvců. Byli zastiženi ptáci s kroužky některých evropských centrál (Švédsko, Polsko, Německo, Rakousko, Itálie, Francie, Španělsko). Ptáci, označení v místě Severovýchodní výspy rybníka, byli poté zastiženi v řadě zemí (Švédsko, Holandsko, Belgie, Německo, Maďarsko, Itálie, Francie, Španělsko, Slovinsko, Malta, Řecko).
Nejkurióznéjší výsledek kroužkování přivodil rákosník proužkovaný s kroužkem STOCKHOLM BL 00302, označený na jihu Švédska, kde se také narodil. Pro svůj návrat z prvního pobytu v Africe si do cestovní mapy zanesl i Dolní BousoV, kde byl tehdy časně z jara kontrolován a změřen. Zcela nečekaně byl pak ještě chycen za několik týdnů doma ve Švédsku stejným zoologem. Nejsmutnější příběh napsal osud chřástala vodního, označeného kroužkem PRAHA H 121818. Se synem jsme jej chytili v čase, kdy i přes pomoc ostatní sourozenci i s matkou podlehli otravě botulinem. O jeho dalším osudu jsme se dozvěděli z hlášení nálezu kroužkovaného mladého chřástala nedaleko Thuringenu v Německu, kde byl po nočním tahu nalezen roztrhaný sovou. K prvnímu návratu domů od pobřeží Atlantiku, kde přezimoval, mu scházelo pouhých 341 kilometrů. O nejvzácnější výsledek se postaral nejkrásnější ze slavíků – modráček středoevropský, kdy už samotný jeho výskyt v místě hlinitopísčité výspy Červenského rybníka byl tehdy velkou událostí a zpěv vynikal nad snažením rákosníků. Modráček sice druhého dne zmizel, připomenul se však o rok později ze svého hnizdiště v Českém ráji, poblíž Sedmihorek. Navíc zptisobem, který je unikátní i po technické stránce a před pár lety by byl sotva myslitelným. Drobný kroužek zpívajícího a s dvěma samičkami hnízdícího slavičího krasavce byl totiž dešifrován za pomoci velmi zdařilých fotografií, pořízených ze 4 metrů. Pořídili je tam mladí ornitologové z Turnova. Oba bratry jsem za odměnu pozval k nám do míst kroužkování.
Nejnapínavější chvíle přivodí pokaždé vzhlížení k postupně tmavnoucí obloze, kdy třeba rozhodnout, zda odchyt přerušit či uvěřit, že štěstí nás neopustí ani tentokrát. Díky tomu, že akce rozvržená do pěti let v řadě může běžet bez problémů, mohu oblast také ptezentovat veřejnosti. Dokonce jsem si troufl vykreslení šarmu rákosinové buřeně bousovského rybníka věnovat jedno z mých vystoupení v rádiu Jizera. Nejdůležitějším zjištěním je skutečnost, že Červenský rybník i Klenice snad konečně mají nejhrůznější léta za sebou. Botulismus již po několik let ptactvo nezabíjel a lidé už znovu za letních veder vlní svými tempy širou hladinu. V kroužkovacích seznamech září bizarní obyvatel rákosinové džungle sýkořice vousatá, nad hladinou byl chycen ledňáček říční. Spatřit můžeme orly mořské i volavku bílou. Jeden z největších rybníků Mladoboleslavska se tak – věřme, že napořád – vrací mezi ornitologické pojmy a současně místa, která stojí zato navštívit.
Součástí mého výzkumu je i Kalendář slavičích příletů a odletů, vedený 26 let. Čas od času v něm padají rekordy a data jsou aktuálně posouvána. Kniha sleduje přes 40 hnízdišť slavíka obecného v SV části Mladoboleslavska a je jedinou toho druhu v republice. Rekord v odletu se zrodil letos 23. srpna u hráze Červenského rybníka přesně v místech, kde před rokem proběhla Noc slavíků – akce pro veřejnost. Zatímco v příletu se od roku 2006 drží v tabulce na špici 18. duben, kdy byl chycen slavík u Koprníku, poslední prokázaný den pobytu se posouvá z 21. srpna od rybníku Pátek na Budách právě k Dolnímu Bousovu. Především z těchto materiálů jsou čerpány podklady pro knihu Atlas migrace pěvců, která spatří světlo světa v časném podzimu a jde o prestižní počin české ornitologie.
Zdroj: Pavel Kverek, Bousovák č. 5/2008, str. 5,6
