Schůzka společná – studánka Na Horách

Přes trochu aprílové počasí jsme vyrazili na plánované dosazování stromků a keříků ke studánce Na Horách nad Rohatskem. Akce se účastnilo 25 dětí. Dosadili jsme muchovník, mirabelku, dřín a dvě lísky. Pověděli jsme si o hnízdních budkách, vyčistili jsme tři, které jsme před rokem a půl rozmístili v lesíku kolem studánky. Ptačí budku mohou využívat i jiní tvorové. Kromě hmyzu třeba i plšíci a plši. Ukázali jsme si je v knížce na obrázcích a řekli si o nich spoustu zajímavostí, včetně praktických ukázek lískových oříšků rozkousaných plšíkem, veverkou a myšicí.

Prohlédli jsme si hmyzí hotel a vysvětlili, které druhy v něm nacházejí útočiště. Na drátek jsme navlékali barevné listí z třešní, dubů, javorů…do velikého věnce.
Nakonec měly děti za úkol najít klacek, který bude měřit přesně půl metru. Donesené kousky Lenka měřila metrem. Ukázalo se, kdo má nejlepší odhad. Starší kluci už si dokázali pomoci mírami na lidském těle (palec, loket…).
Pěší cestou do Bousova jsme viděli množství housenek přástevníka medvědího. I nejmladší chodci trasu dobře zvládli a všichni si podzimní výšlap pěkně užili.

Zahájení kroužku 2017/18

První schůzka Přírodovědného kroužku v novém školním roce proběhla tradičně Na Bakovce. Už od mlýnského náhonu jsme pozorovali množství pavouků a jejich sítí, na ně jsme se dnes chtěli zvláště zaměřit. Děti se střídaly a smýkali síťkami hmyz, úlovky jsme vysypávali na bílou plachtu, a snažili se určit, co jsme vlastně chytili…
V trávě jsme polapili množství ploštic, křísů, českých sedmitečných slunéček, kněžic a samozřejmě pavouků. Podle atlasů jsme se snažili je rozlišit a blíže určit.
Zahráli jsme si seznamovací hry, protože v kroužku je letos hodně nových tváří. Během krátké přeháňky se děti vystřídaly u hmatové hry (měly za úkol určit jen hmatem, jakých 5 přírodnin je ukryto v sáčku). Nakonec si zkusily se zavázanýma očima pohyb po pavoučí síti (hmataly napnutý provázek).

Schůzka společná – výlet na Radouč

Po konzultaci s dětmi jsme se dohodly, že ještě nemají dost výletování a na naši poslední schůzku vyrazíme společně na Radouč do Mladé Boleslavi. Jedná se o velmi zajímavou lokalitu, která je vyhlášena Národní přírodní památkou. Využijeme i pracovních listů, které připravili členové ČSOP Klenice. Sraz je ve 14:55 na nádraží v Dolním Bousově (jedeme vlakem 15:07 do Debře po málo využívané trati přes Bakov) a návrat v 18:58 tamtéž. S sebou možno vzít nějaký zdravý pamlsek pro sysly….

Schůzka společná – po nové naučné stezce

Dnes 7.6. jsme prošli trasu nové naučné stezky, která se bude slavnostně otevírat 11.6.2017 v 15 hod. a zároveň bude probíhat i dětský den. Cestou jsme se zastavili u listů javoru a pověděli jsme si, jak snadno rozlišíme mléč od klenu. Prohlédli jsme si mrtvého krtka, ploštice, nachytali jsme do smýkaček zajímavý hmyz – kněžice, kobylky, můrky a dokonce i klíště. Posbírali jsme odpadky, po pytlácích jich je vždycky dost :-(

Do planktonky jsme ulovili okružáky, plovatku, znakoplavky, nitěnky a vírníka. Pytle s odpadem jsme vyvlekli z lesíka na cestu, kde ho multikára snadno naloží. Osvobozená kárka se stala zdrojem zábavy, děti se předháněly, kdo se poveze a kdo bude kárku tlačit. Všichni se už těšili na  oficiální otevření stezky a dětský den.

Schůzka společná – muzikoterapie ve škole

Dnešní schůzka byla velmi netradiční. Paní Laďka Dlouhá přivezla velké množství zajímavých hudebních nástrojů. Nejlepší na nich bylo to, že na ně může hrát každý, i hudební analfabet. Postupně jsme si rozebrali fujary, dřívka, bubínky, hromozvuk, dešťové hole, tibetské misky, zvonky, kambaly, žáby a brumle. Každý si sám nejdřív nástroj vyzkoušel, a pak jsme podle instrukcí paní Dlouhé hráli všichni dohromady. Každý postupně vystřídal asi tři různé nástroje. Podle usmívajících se tváří a rozzářených očí jsme usoudili, že se všem program velmi líbil.

Schůzka společná – výlet na farmu Havlíkův Dvůr v Oseku

Schůzka byla společná pro mladší i starší děti, výlet do Havlíkova dvora, soukromé farmy v Oseku u Sobotky, kde chovají masné plemeno hovězího dobytka Aberdeen Angus.

Vyrazili jsme vlakem do Sobotky a odtud jsme procházkou přešli do Oseka. Pan Havlík nás už čekal a provedl nás celým dvorem a pastvinou. Cestou nám dával zajímavý výklad. Dověděli jsme se například, co ho vedlo k založení chovu. Důvodem bylo, že moc rádi grilují a nemohli sehnat maso, které by jim chutnalo. A chovat dva kusy se nevyplatí, proto rovnou celý chov. K dnešnímu dni je na farmě asi 110 kusů hovězího dobytka. Jeden plemenný býk, stádo mladých a starších jalovic, mladí býčci určení na porážku a stádo krav s čerstvými telátky, které tráví léto na pastvině. Viděli jsme krávu s teletem, které se narodilo teprve včera. Všechny prostory byly čisté, vzdušné, plné světla. A dobytek byl očividně spokojený. Součástí dvora je prodejna hovězího masa z vlastního chovu. Můžete zde ochutnat i pravý hamburger.

 

Schůzka – společná – beseda o motýlech v knihovně i pro veřejnost

26.4. jsme se sešli v podkroví knihovny a infocentra, abychom si poslechli povídání o motýlech doplněné krásnými fotografiemi. Přednášejícím byl pan Antonín Kůrka, odborník na slovo vzatý, který se zabývá hmyzem (zvláště pavouky) celý život. Napsal například Atlas pavouků České republiky. Jeho vyprávění bylo poutavé a zajímavé i pro naše malé neposedy. Dověděli jsme se například, kolik druhů motýlů žije v ČR (3500), a celosvětově (180000), a že je to hned po broucích nejpočetnější skupina bezobratlých. Všichni jsme poznali něco nového: například to, že existují motýlí upíři, kteří sají krev či slzy ostatních živočichů. Většina motýlů se sice živí nektarem, ale jsou i tací, kterým stačí exkrementy nebo pot savců. Také byly zajímavé informace, co se děje se zakuklenou housenkou: všechny tělní tekutiny se rozpustí na jakousi kaši, a kmenové buňky pak řídí tvorbu úplně odlišného motýlího těla, které už původní housence není vůbec podobné…

Na konci besedy byl prostor pro zvídavé dotazy a pak jsme se ptali zase my dětí – za správné odpovědi děti dostaly samolepky motýlů a můr. Všem se odpoledne strávené promítáním a povídáním moc líbilo!

Schůzka společná – příprava na soutěž Zlatý list

Dnešní schůzku jsme připravili jako „Zlatý list nanečisto“. Kolem fotbalového hřiště bylo devět stanovišť: poznávání jarních rostlin, geologie, jedovaté keře a stromy, plazi, sovy, obojživelníci, datel, poznávání větviček stromů a naše práce pro přírodu. Témata podobná, jako budou příští týden v Prachově. Děti ve tříčlenných družstvech obcházely jednotlivá stanoviště a zapisovaly odpovědi. Hodnotil se čas i počet správných odpovědí. Byla to pro nás všechny důležitá zkušenost. Děti například zjistily, že fialka je správně violka, že Český ráj je tvořen převážně pískovci, jak rozlišit datlici od datla a zmiji od užovky… My vedoucí zase víme, koho tento typ soutěží zajímá a koho vůbec ne.
Všechna témata budou ještě pro děti k nahlédnutí na naší školní nástěnce hned v úterý po Velikonocích.

Schůzka – mladší děti – úklid Bakovky

Tato schůzka byla opět úklidová, tentokrát s mladšími dětmi. Prošli jsme rojnicí Bakovku a posbírali 5 pytlů odpadků a zbytky kabelové izolace. Mezi raritními kousky zazářil starý deštník, kšiltovka s mechovou ozdobou a pracovní obuv s kovovou špičkou. Cestou jsme si povídali o bylinách, které jsme viděli: bršlice-kozí noha, violka vonná a psí, orsej jarní, řebříček, jitrocel, pampeliška, bika, kopřiva… U kopřivy jsme si ukázali, jak se dá složit a sníst její list, aby se člověk nespálil.
Z hub jsme kromě chorošů viděli jen jidášovo ucho. Pěkně nám zazpívali budníčci a ukázal se nám dokonce jeden tlustý slepýš. Odpad jsme uložili do prázdného kontejneru na směsný odpad u hřbitova. Pokračovali jsme na hřiště, kde jsme děti odměnili čokoládovými lízátky. Každý si pak ještě vybral předlohu stromu, kterou si podle vlastní fantazie dozdobil veselými jarními samolepkami.

 

Schůzka – mladší děti – výlet do Vlčího Pole

Ve středu 22.3. jsme jeli na krátký výlet do Vlčího Pole. Hned na kraji lesa kvetly jaterníky – podléšky. Potom jsme viděli skokany hnědé a ropuchy, čolky obecné a chuchvalce žabích vajíček. Také jsme objevili soví vývržky. V lese potom políčka kvetoucích bledulí, petrklíče, plicník, poupata sasanek, rašící semenáčky stromů a kvetoucí keříky voňavých lýkovců.

S dětmi jsme se soustředili na mrtvé dřevo. Zjistili jsme, že je překvapivě plné života. Pod zbytky kůry v trouchu žijí kolonie mravenců, stínky a další půdní organismy. Viděli jsme také velkého střevlíka, který tam přečkal zimu. Pod kusem padlého kmene měla svou skrýš myšice – poznali jsme to podle vyhlodaných pecek a žaludů. Tlející pařezy byly plné různých hub a bílého podhoubí, mechů a lišejníků. Někde už klíčily semenáčky stromků a dalších rostlin.
Prohlédli jsme si pobytové stopy – lože srnek, trus divokých prasat. Dokonce jsme našli zbytky hostiny nějakého dravce, který si „pochutnal“ na ropuše obecné. Zbyla po ní svlečená kůže s jedovými žlázami, lebka s očima a spousta drobounkých vajíček.

U Hraběnčiny studánky jsme se umyli a napili, a pak jsme už pospíchali k autům, aby na nás rodiče u školy nemuseli čekat.