Schůzka – společná – beseda o motýlech v knihovně i pro veřejnost

26.4. jsme se sešli v podkroví knihovny a infocentra, abychom si poslechli povídání o motýlech doplněné krásnými fotografiemi. Přednášejícím byl pan Antonín Kůrka, odborník na slovo vzatý, který se zabývá hmyzem (zvláště pavouky) celý život. Napsal například Atlas pavouků České republiky. Jeho vyprávění bylo poutavé a zajímavé i pro naše malé neposedy. Dověděli jsme se například, kolik druhů motýlů žije v ČR (3500), a celosvětově (180000), a že je to hned po broucích nejpočetnější skupina bezobratlých. Všichni jsme poznali něco nového: například to, že existují motýlí upíři, kteří sají krev či slzy ostatních živočichů. Většina motýlů se sice živí nektarem, ale jsou i tací, kterým stačí exkrementy nebo pot savců. Také byly zajímavé informace, co se děje se zakuklenou housenkou: všechny tělní tekutiny se rozpustí na jakousi kaši, a kmenové buňky pak řídí tvorbu úplně odlišného motýlího těla, které už původní housence není vůbec podobné…

Na konci besedy byl prostor pro zvídavé dotazy a pak jsme se ptali zase my dětí – za správné odpovědi děti dostaly samolepky motýlů a můr. Všem se odpoledne strávené promítáním a povídáním moc líbilo!

Schůzka společná – příprava na soutěž Zlatý list

Dnešní schůzku jsme připravili jako „Zlatý list nanečisto“. Kolem fotbalového hřiště bylo devět stanovišť: poznávání jarních rostlin, geologie, jedovaté keře a stromy, plazi, sovy, obojživelníci, datel, poznávání větviček stromů a naše práce pro přírodu. Témata podobná, jako budou příští týden v Prachově. Děti ve tříčlenných družstvech obcházely jednotlivá stanoviště a zapisovaly odpovědi. Hodnotil se čas i počet správných odpovědí. Byla to pro nás všechny důležitá zkušenost. Děti například zjistily, že fialka je správně violka, že Český ráj je tvořen převážně pískovci, jak rozlišit datlici od datla a zmiji od užovky… My vedoucí zase víme, koho tento typ soutěží zajímá a koho vůbec ne.
Všechna témata budou ještě pro děti k nahlédnutí na naší školní nástěnce hned v úterý po Velikonocích.

Schůzka – starší děti – výlet do Vlčího Pole

Vydali jsme se opět do Vlčího Pole, podívat se do lesa na bledulky. Je to přesně týden, co jsme tu byli se skupinou mladších dětí. Za tak krátkou dobu se toho hodně změnilo. Bledule už odkvétají, vykvetly sasanky a podléšky, ze země vyskočily plicníky a prvosenky. Lýkovcům už raší lístky a květy blednou.

Obdivovali jsme množství různých obojživelníků, kteří byli natěsnaní v malé vodní nádržce: kuňky žlutobřiché, ropuchy obecné, skokani hnědí a čolci obecní.
U Hraběnčiny studánky jsme se osvěžili výbornou vodou. Potom jsme studánku vyčistili, i další blízkou. Cestou jsme si zkusili vylít ze sádry srnčí stopu.

Schůzka – starší děti – úklid podél Červeňáku

Byl krásný předjarní den a my jsme se vydali po trase chystané naučné stezky Krajinou Červenského rybníka. K Továrenským nádržím jsme hráli netradiční stopovanou na přísloví o zvířatech. Z hráze Červenského rybníka jsme pozorovali dalekohledy množství ptáků na vodě. Byli mezi nimi i dva druhy poláků (p.velký a p. chocholačka), potápka roháč, labutě, morčáci velcí a dokonce i hvízdák eurasijský. Ze břehu rybníka jsme posbírali neuvěřitelné množství odpadků, děti byly velice pracovité a šlo jim to dobře od ruky. Instalovali jsme jednu hnízdní budku pro sýkory a už jsme se vraceli ke škole, protože čas dnes neuvěřitelně rychle utekl…

Schůzka – starší děti – ve škole

Počasí dnes nebylo na procházku, tak jsme se sešli ve školní třídě.  Kreslili jsme rudkou všechna vývojová stadia žáby blatnice skvrnité a užovky stromové. Výsledná koláž s námi poputuje do Prachova na výtvarnou soutěž. Během tvoření nám Lenka pouštěla hlasy obojživelníků a ptáků. Také jsme se od ní dověděli mnoho zajímavostí o těchto tvorech.
Dalším bodem programu byla zábavná hra, která spočívala ve hledání a řazení siluet českých plazů a obojživelníků, dohromady 11ti druhů. Děti byly rozděleny na tři družstva a dvěma z nich se podařila stoprocentní úspěšnost. Na závěr schůzky jsme si vyplňovali mločí hádanky a kvízy z Krkonošských čumáčků a zobáčků.

Schůzka – starší děti

První únorovou schůzku jsme strávili ve školním teple hrami a zábavou. Nejdříve jsme si zahráli naučné bingo. Každý z nás se při něm dověděl něco nového. Oblasti byly: myslivecká mluva, ekologické pojmy, zvířata, rostliny, hmyz a ohrožené druhy.

Další hra nás zahřála, bylo to oblíbené provlékání provázku celým družstvem. Bylo akorát 7 kluků a 7 děvčat, kluci byli rychlejší jak v provlékání, tak i v odmotávání. Možná to bylo tím, že děvčata měla přiléhavé kalhoty a to je znevýhodnilo.
Další bod programu bylo setí řeřichových semínek do vaty s povídáním, proč jsou naklíčená semínka nejlepší ke konzumaci atd. Četli jsme si také úryvky z knihy: 50 nápadů pro děti, jak přispět k záchraně planety. Nakonec jsme seště vyplňovali zábavné kvízy ze sešitků lipek.

Schůzka – starší děti

První povánoční schůzku jsme se skupinou starších dětí strávili na kopci u domu s pečovatelskou službou. Většina dětí si užívala ježdění na sněhu, někteří se podíleli na čištění a kontrole dvou sýkorníků, které jsme loni v Břízkách  vyvěsili. V budce blízko koupaliště hnízdění neproběhlo, byl tam jen hmyzí (škvoří) trus. Ale v budce na olši blízko kolejí byla situace lepší. Sýkory tu hnízdily hned dvakrát.

Závěr schůzky jsme prožili v knihovně, kde jsme u čaje snědli perníkovou chaloupku, kterou jsme před Vánoci zdobili. Největší zájem byl o střechu, protože kromě polevy byla zdobená i lentilkami. Zahráli jsme si také hru na intuici a paní Třísková nám ukázala, kde hledat knihy o přírodě a cestopisy.

Schůzka 7.12. – starší děti

Předvánoční schůzka starších dětí se nesla v pravé tvořivé vánoční náladě. Děti si mohly vyrobit několik dárečků pro své blízké, třeba  různé typy svíček z barevného včelího vosku. Kdo zrovna nesmotával svíčku, zdobil velkou perníkovou chaloupku, kterou zhotovila Lenka. Když se uvolnilo místo u zdobících sáčků s polevou, každý si ještě mohl ozdobit jeden či dva menší perníčky. Po zaschnutí polevy si je děti zabalily do celofánových sáčků a zavázaly ozdobným lýkem.

Dalším dárkem byla lahvička pečeného čaje, který vytvořily děti z mladší skupiny pro všechny k Vánocům. Děti si udělaly z barevného kartonku cedulky s nápisy (třeba: pečený čaj pro mamku a taťku), a dozdobily lýkem.

Ještě jsme si stihli zahrát zvířecí pexeso a přečetli jsme si z Encyklopedie Vánoc vybrané zajímavosti o nejkrásnějších svátcích v roce.
Popíjeli jsme přitom společný pečený čaj, aby děti věděly, jakou dobrotu si domů nesou…

Společná schůzka s besedou o kamenech, šperkařství a brusičství – 23.11.2016

Listopadové odpolední nevlídno jsme strávili v podkroví knihovny. Nejdříve jsme si zahráli zvířecí bingo, se sladkými cenami za první sloupec, řádek, úhlopříčku a celý tiket. Pověděli jsme si také o sobotním výletu do Střehomi a Plakánku, o pečeném čaji, který vyrobily mladší děti pro všechny na minulé schůzce.
Pak už přišel pan Libor Knobloch, který vyrábí šperky z přírodních kamenů  (zde se můžete podívat na šperky, které vyrábí) a vyprávěl o polodrahokamech a drahokamech. Kde se nacházejí u nás i v zahraničí, jak vlastně vznikaly, jak se zpracovávají (ukázal nám i řezný kotouč z pily). Ukázal nám i velké drahokamy vybroušené mnoha malými ploškami, ty se nádherně třpytily…vypadaly, jako by je vyloupli z královské koruny. Zaujaly nás také achátové šperky, které nám pan Knobloch ukázal. Vyrábí je pomocí šperkařského drátu a poté ještě musí projít galvanizační lázní. Děti si přinesly i své vlastní nálezy, mnohdy velmi zajímavé. Třeba kulatý křišťál. Křišťál bývá hranatý, má tvar krystalu. Ale může se stát, a v blízkém okolí DB se to stává, že se najde kulatá bělavá pecička křišťálu. Jedná se o křišťál, který unášela řeka. V řece se postupem času omlel až do kulatého tvaru.

Všichni jsme se shodli na tom, že se brzy vydáme do blízkých polí a budeme pátrat…Na konci besedy jsme dostali od pana Knoblocha sáček drobných vybroušených kamínků, takže každý si pro radost jeden odnesl domů…

 

Schůzka – starší děti

Vydali jsme se K Červenskému rybníku, podívat se na výlov. Měli jsme s sebou dalekohledy, takže jsme mohli pozorovat racky, volavky a další ptactvo. Mezi mnoha volavkami popelavými byla i jedna volavka bílá.

Rybáři už měli skoro hotovo. Ale pěkně velké kapry jsme ještě zahlédli. Ve vodě, která v rybníce ještě byla, se to hemžilo hřbety ryb. Ty počkají až na další výlov.

Ke škole jsme se vraceli polní cestou kolem koní Nechánských a Bakovkou. Cestou jsme ochutnali, jak trpká je trnka a natrhali jsme si šípky na čaj. Slunce efektně zapadalo do červánků, když jsme se vraceli ke škole.