V pátek nám počasí opět přálo a šli jsme do Slavičího háje. Cestou kolem Pískováku jsme si ukázali droboučký okřehek, jehož porost může souvisle zakrýt celou hladinu rybníka. Zaujaly nás také úplně ožrané listy olšových porostů, které má na svědomí píďalka podzimní. Z větších živočichů jsme pozorovali celkem nebojácné kachny a místní ovce.
Přímo ve Slavičím háji jsme zkoušeli pozorovat půdní živočichy (pod odklopenými kameny) a u sousedního Piváku jsme stativovým dalekohledem pozorovali vodní hladinu a vzdálené kachny divoké. Z rákosí občas pronikavě vypískla lyska a vyplašili jsme volavku popelavou, která raději přeletěla na nedaleký Zvolínek. Kdo zrovna nestál u dalekohledu, tak měl možnost si mezitím prohlédnout různé atlasy ptáků nebo na louce zahrát paměťovou hru „Co do přírody patří a nepatří“. Ti nejlepší si pamatovali 9 z 10 věcí, což je skvělý výsledek. Ze šípkového křoví jsme nakonec doslova vydolovali 4 velké monočlánky, které děti odnesou do právě probíhajícího sběru baterií ve škole. To byste nevěřili, kolik vybitá baterie udělá radosti. Škoda, že jich tam někdo vyhodil tak málo:-).
Pozorovali jsme ovce, kachny…
