Archiv rubriky: Zápisky ze schůzek – pátky

Byl chladnější, ale v brzkém odpoledni slunečný den. Měli jsme v plánu dodělat budkám stříšky z lepenky. Od školy jsme šli přes Hráz, kde jsme si povídali o bílých topolech a ochutnali jsme výbornou šípkovou marmeládu plnou vitamínů přímo ze šípkového keře.
Zastavili jsme se i na pozemku Bartkových, podívali jsme se na místo, kde dřív stával kravín. Teď už je z něj vidět jen dlážděná podlaha a zbytky kovových napaječek pro krávy. Na jívě už byly narostlé kočičky, tak jsme si pár větviček ulomili pro radost.
U Pavly na dvorku jsme se sešli s panem Kverkem, který přijel, aby oplechoval budkám vletové otvory. Povídali jsme si a pracovali, děti také postupně chodili zkoušet poznávačku semen, kterou nachystala Lenka. Padl rekordní počet uhodnutých semínek, všech 11 (Eliška), ale všechny děti velice dobře semínka určovaly. Byly tam jednoduché exponáty k určování (fazole, rýže nebo čočka), ale i těžší (cizrna, dýnová semínka) a jako perličku na závěr si děti prohlédly semínka bílého máku.

Dnes jsme se poprvé sešli po téměř měsíčním odloučení. Napadl čerstvý sníh, a tak jsme vyrazili do terénu. Cílem byly dvě borovice „Na Vyhlídce“ za Červenským rybníkem. Na jedné z borovic roste čarověník. U Továrenských nádrží jsme si pověděli co dělat, kdyby se pod někým probořil led a někteří vypadali, že to chtějí rovnou vyzkoušet.Některým z nás se také podařilo zahlédnout přeletujícího ledňáčka říčního. Ti, kdo ho neviděli, si alespoň prohlédli jeho obrázky v encyklopedii.

Cestou jsme se také snažili najít a určovat stopy zvířat. Nejčastěji jsme viděli stopy psí, kočičí, ale i srnčí nebo zaječí. U vyhlídky si děti vyválely z mokrého sněhu obří koule, které valily nahoru do kopce a samospádem pouštěli zpět dolů. Občerstvili jsme se teplým čajem a pozůstatky vánočních čokoládek a už jsme spěchali zpátky ke škole. Celkem jsme ušli více než čtyři kilometry, což je na menší děti pěkný výkon.

Na dnešní schůzce jsme se dozvěděli něco o včelách, zdobili jsme medovníčky a vyráběli svíčky ze včelích mezistěn. Četli jsme si o ježkovi z časopisu Krkonošské čumáčky a zobáčky a řešili jsme ježčí bludiště a doplňovačky. Zjistili jsme, že takový ježek má zhruba 8500 bodlin. Povídali jsme si o vánočních zvycích a o tom, kdo dětem chodí nadělovat dárky jinde ve světě. K vánoční náladě přispělo i cukroví, které děti přinesly na ochutnání. Děkujeme maminkám, že nezapomněly a dětem, že vydržely s ochutnáváním až na kroužek. Zaslouženou odměnu (puzzle s přírodní tematikou) za účast na nejvyšším počtu schůzek a výletů si odnesli Péťa a Tomáš Olbrichovi. Žádný z nich nevynechal jedinou schůzku nebo výlet a celkem se tak zúčastnili 13ti společných aktivit našeho kroužku.

Přejeme všem pěkné Vánoce plné klidu a domácí pohody a hodně zdraví v novém roce.

Po prázdninách se sejdeme 15.1.2016.

Dnes jsme vyrazili hrát stopovanou. 9 lístků s otázkami nás postupně vedlo přes Pískovák až do Slavičího háje k „pokladu“. Ptáčkům jsme na stromek pověsili hrnek plný lojové dobroty, který jsme minulou sobotu vyráběli v Salaši. Na louce jsme si zahráli pohybovou hru. Na zpáteční cestě se nám podařilo zahlédnout nutrii, která se při břehu obratně krmila mrkví.

Kvůli deštivému počasí jsme byli ve škole. Přečetli jsme si příběh Velká procházka malého plšíka od D.Mrázkové. Vybarvili jsme si omalovánky ptáků a brouků, vyplňovali jsme sešitky z lipky, hráli jsme Kimovu hru a Ptáčku, pípni. Také přišly na řadu stolní hry s přírodní tématikou, puzzle, karty a pexesa. Péťa Olbrich nám přinesl v lahvi ukázat malé rybky – lína, kapra lysce a kapra šupináče. To bylo moc pěkné zpestření programu.

Dnes jsme si zavzpomínali na středeční svátek sv. Martina. Šli jsme se podívat na koníky (i když nebyli bílí) – dvě huculské klisny k Jakubcovým na Příhon. Péťa Jakubec nám o nich pověděl několik zajímavostí. Potom jsme se prošli kolem bytovek a paneláku přes břízky na hřiště. Tam jsme si zahráli na ochutnávání – ne vína, ale deseti druhů ovoce. Samozřejmě – se zavázanýma očima… mezi jablky a hruškami se skrývaly i kdoule nebo goji – kustovnice čínská a ty poznal málokdo. Kdo zrovna nesoutěžil, mohl vyzkoušet s kamarády kolotoč, hrazdu, houpačky a další atrakce.

Dnes jsme se poprvé kvůli vleklému deštivému počasí sešli ve škole ve 2.A. Na úvod jsme si zahráli „Na žluny“, jazykem jsme se snažili vyjíst popcorn z mističek, samozřejmě bez pomoci rukou. Na plakátu jsme si ukázali, kteří ptáci kam letí na zimu, i kudy se zase vracejí. Přečetli jsme si příběh „O babyce“ od Daisy Mrázkové.

Během čtení si děti vybarvovaly omalovánky ptáků, kteří běžně létají v zimě na krmítko. Zahráli jsme si hru, kde děti měly poznávat podle indicií (silueta, jednotlivá písmenka z názvu), o které ptáky jde. Dále jsme si ukázali v knížce na fotografiích, jak se vyvíjí ptáče ve vajíčku a vyplňovali jsme si kvízy z časopisů Filipka na ptačí témata.

Nakonec si děti mohly půjčit domů různé hry a publikace, které jsou ve vlastnictví kroužku a mají je vypůjčené do další páteční schůzky.

V pátek nám počasí opět přálo a šli jsme do Slavičího háje. Cestou kolem Pískováku jsme si ukázali droboučký okřehek, jehož porost může souvisle zakrýt celou hladinu rybníka. Zaujaly nás také úplně ožrané listy olšových porostů, které má na svědomí píďalka podzimní. Z větších živočichů jsme pozorovali celkem nebojácné kachny a místní ovce. Pokračovat ve čtení „Vycházka do Slavičího háje a k Piváku 9.10.2015“