Archiv autora: lenucha

Sešli jsme se brzy ráno v počtu 14 dětí + Lenka s Pavlou. Nejprve jsme se přepravili z Bousova do Sobotky, odkud jel autobus přímo do Vrchlabí. Tam jsme dorazili v 9 hodin a program v KRNAPu byl plánovaný od deseti hodin. Ve volné hodince jsme si prošli část zámeckého parku s krátkou geo stezkou kolem rybníčku. Nakoukli jsme do voliér, kde bydlí handicapovaní dravci – káňata a motáci, nakoupili jsme si drobnosti v místním infocentru a hurá do Krtka.

Krtek je přezdívka pro architektonicky velice zajímavou budovu, která byla zprovozněna v roce 2013 a sídlí zde Krkonošské centrum environmentálního vzdělávání (více o budově Krtka zde). Budova je z větší části skrytá pod zemí a splývá s okolním prostředím. Po uvítání a krátké prohlídce prostor (aby děti věděly, kde je WC, šatny…) jsme byli uvedeni do posluchárny – učebny. Vypadala jako moderní učebna vysoké školy a byla vybavena kvalitní technikou. V předu auditoria bylo obří promítací plátno a pultík pro přednášejícího a směrem nahoru v řadách sedátka se stolky. U každého místa bylo i světýlko a zásuvka pro notebook, sklápěcí sedátka měla i podsedáky pro pohodlné sezení.

Hlavním tématem našeho dopoledního programu byl skorec vodní (Cinclus cinclus). Pan Daniel Bílek, odborník na tyto pěvce, nás v zajímavé přednášce seznámil s nejdůležitějšími charakteristikami a vlastnostmi tohoto zajímavého ptáka, který se celoročně na horním Labi vyskytuje a loví drobné larvy hmyzu pod vodou i kolem vody. Po promítání a teoretické části jsme vyrazili nejprve ke krmítku v parku, abychom se se zapůjčenými dalekohledy naučili zacházet. Viděli jsme drozdy, stehlíky, pěnkavy jikavce a dlaska. Pak jsme pokračovali k blízkému Labi pozorovat skorce přímo v jejich přirozeném prostředí. Několik se nám jich podařilo zahlédnout, i když častěji se nám k pohledu nabízeli konipasi horští nebo jejich příbuzní konipasi bílí. Nakonec děti dostaly na památku jednoduché stolní hry o skorci vodním a samolepku s tímto pěvcem.

Následovala obědová pauza a po ní jsme pokračovali programem v klášterní zahradě. Pomohli jsme odnosit na hromadu větve, kterými byly přikryté přes zimu rostliny na velkých čtvercových vyvýšených záhonech – rastrech. Pak jsme v zámeckém parku obdivovali zajímavé stromy – zmarličník japonský, lyrovník tulipánokvětý, druh japonského javoru a korkovník. Děti měly také pohybově vědomostní hru, kdy v pěti družstvech hledaly osm kousků puzzle a skládaly z nich ptačí druhy, které v Krkonoších žijí (tetřívek, křivka, skorec, slavík modráček tundrový a kos horský). Také jsme dostali pracovní listy, kde jsme měli vyhledat chyby v potravním řetězci (např.: had nežere ježka, střevlík nežere brhlíka atd).

Následoval zlatý hřeb programu – mikroskopování. Bylo akorát 14 míst s mikroskopy, takže každý měl svůj. Přístroje byly velmi kvalitní. Děti si samy připravily preparáty pomocí sady nástrojů – kapátka, jehly a pinzety. Nejprve pozorovaly úlomek větvičky rašeliníku, aby zjistily, jak je vnitřně uzpůsoben k nasávání vody. Druhý pokus spočíval v pozorování „výtlaku“ z rašeliníku. To jsme nevěřili, kolik různých jednobuněčných i vícebuněčných organizmů uvidíme a jak se aktivně budou v preparátech hýbat! Děti si je zakreslily na připravený protokol o pozorování.

Než jsme se rozloučili, každý dostal pěkný zápisníček s tužkou, reflexní pásek, náramek a komiks s krátkými příběhy z Krkonoš. Do kroužku jsme dostali jednoduché určovací klíče na české orchideje, drobné vodní živočichy, půdní bezobratlé, kameny a horniny, lišejníky, byliny, luční květiny a počasí (typy mraků…) a další typy jednoduchých stolních her.

Výlet se nám moc vydařil, všem se líbil program a i cesta ubíhala celkem rychle a bez komplikací. Děti byly pozorné a jistě si odnesly spoustu zajímavých dojmů a informací. Shodli jsme se, že se do Krtka zase v příštím roce vydáme a vyzkoušíme další z nabízených programů.

V sobotu jsme se zúčastnili společně s ČSOP Klenice akce „Za nejvyšším stromem v Čechách“. Sešli jsme se v osm hodin před Bondy. Bylo podmračené počasí a trochu mrholilo. Těšili jsme se na pana Marka Tomáška – dendrologa, který má vždycky zábavný a poučný výklad, ale byl v nemocnici, takže jet nemohl. První zastávka byla v Bosni pod hradem Valečov u památné lípy. Děti pak dostaly za úkol najít houbu, která teď v lese roste a je celkem zajímavá, červená, vypadá jako pohárek a jmenuje se ohnivec. První nálezkyně získala houbové pexeso.

Pokračovali jsme za nejmohutnější a za nejvyšší douglaskou do lesa u Vlastiboře. Šli jsme po zelené turistické značce celkem dlouho pěkným lesem, protkaným potůčky. Kvetlo tam hojně devětsilu. Z mrholení se ale stal vydatný déšť, občas padaly i ledové krupky. Nejmohutnější douglasce jsme změřili obvod kmene – 415 cm. Blízko už rostly vysoké douglasky, ale mohli jsme jen odhadovat, která z nich je nejvyšší…Je zajímavé, že pokud se jehličí douglasky rozemne, tak voní krásně po pomerančích. Na zpáteční cestě se děti nemohly dočkat autobusu. Když ho zahlédly, utíkaly, aby už byly uvnitř a mohlo se jet na oběd.

V saloonu U Supa měli zrovna zvěřinové hody, takže jsme mohli ochutnat kančí guláš. Kdo je více na klasiku, dal si raději kuřecí řízek nebo krkovici, vše výborné. Třešničkou na dortu byl výborný tvarohový koláč s červeným ovocem. Po obědě už jsme měli dosti velké zdržení oproti časovému plánu, tak jsme v Sedmihorkách nabrali průvodce a do Arboreta Bukovina jsme dojeli autobusem. Dozvěděli jsme se zajímavosti o vzniku arboreta, že je vlastně zámeckým parkem Hrubé Skály, kam se ovšem přímo nevešel. Založen byl v roce 1860. Rostou tu zajímavé keře a stromy – stoleté keře rododendronů, různé druhy jedlí, dubů a nově i metasekvoje či platany. Také zde lze najít řadu douglasek, a to nejen v arboretu, ale i v jeho okolí. Jednu mohutnou douglasku jsme změřili a zjistili jsme, že je ještě o pár centimetrů mohutnější než ta na Jablonecku.

Do Tatobit jsme se nakonec podívat nestihli, jednak kvůli časovému skluzu a také kvůli nervům pana řidiče, kterého jsme nutili jezdit po úzkých cestičkách, kde by mělo problém i obyčejné osobní auto, natož autobus…Na tatobitskou lípu velkolistou se pojedeme podívat až bude potvrzené její vítězství v anketě Evropský strom roku.